Vysoký krevní tlak a saunování

Prof. Mudr. Jitka Mlíková Seidlerová PhD., II. interní klinika FN V Plzni

Určitě se Vám stalo, že jste přišli do sauny a obsluhující personál se Vás zeptal, zda nemáte vysoký krevní tlak nebo onemocnění srdce? A pokud jste odpověděli ano? Co se stalo dál?

Je pravdou, že nemocní s vysokým krevním tlakem by neměli chodit do sauny? Co jim hrozí?

Co se děje s kardiovaskulárním systémem během saunování?

Ne úplně překvapivě naprostá většina studií týkajících se efektu saunování na zdraví pochází z Finska, kde je sauna součástí kultury.

U zdravých osob dochází během expozice teplu v sauně k vzestupu TK (průměrně + 15 mm Hg systolického krevního tlaku) a k vzestupu srdeční frekvence (průměrně + 53 tepů za minutu (1). Během ochlazovací fáze dojde naopak poklesu TK. Hodnoty TK po 30 minutách klidové periody jsou nižší než na začátku zhruba o 5 mm Hg, hodnota srdeční frekvence se vrací na původní hodnoty. Během saunování tělo vykonává práci. Vykonaná práce odpovídá středně vysoké fyzické aktivitě (60-100 Wattů).

U pacientů se srdečním onemocněním (nemocní s chronickým srdečním selháním nebo ischemickou chorobou srdeční) však vidíme jiný vzorec. Během saunování (expozici tepla) dojde k poklesu TK (zhruba o 20 mm Hg systoly) a po ochlazení k návratu do původních hodnot (2). Saunování však ani u těchto osob není spojeno s výskytem nežádoucích zdravotních komplikací.

Pravidelné saunování, při kterém opakovaně dochází k aktivaci regulačních mechanismů, vede k narovnání rovnováhy mezi parasympatickým a sympatickým autonomním nervovým systémem, snižuje se aktivita systémového zánětu, zlepšují se tepenné vlastnosti a funkce plic, posiluje se funkce imunitního systému a zmírňuje se stres (3). Tedy pravidelné saunování vede k navození well-being a k tělesné relaxaci. Tyto pozitivní účinky se výrazně posilují, pokud k nim přidáme pravidelnou fyzickou aktivitu. Pravidelné saunování vede k poklesu krevního tlaku (Lee 2022) a ke snížení rizika vzniku arteriální hypertenze (4). Čím častěji saunu během jednoho týdně absolvujeme, tím výraznější efekt. A konečně pravidelné saunování (více než 2x týdně) může částečně zmírnit dopad arteriální hypertenze na mortalitu (5).

Nutno podotknout, že aby sauna měla takový efekt, je třeba ji provádět pravidelně (několikrát týdně). Typický Fin jde do sauny minimálně 1x týdně, obvyklá frekvence je 2-3 x týdně (3). Ve finské prospektivní studie pravidelné saunování významně (o 60 %) snížilo riziko cévní mozkové příhody u osob střední věku a starších, ovšem porovnávány byly osoby, které podstoupily saunu 4-7 x týdně oproti osobám, které absolvovali saunu pouze 1x týdně (6). Podobné pozitivní výsledky byly prokázány pro náhlou srdeční smrt, fatální ischemickou chorobu srdeční, kardiovaskulární a celkovou mortalitu (7).  Tedy čím častěji saunu absolvujete, tím výraznější efekt lze pozorovat.

Má nějaký protektivní efekt nepravidelné saunování?

Na tuto otázku není lehká odpověď, protože dat je velmi málo. Pravděpodobně lze situaci přirovnat fyzické aktivitě. Alespoň nějaká fyzická aktivita je lepší než žádná, ale významných efektů z pohledu ovlivnění kondice a kardiovaskulárního zdraví pozorujeme, až tehdy pokud se cvičí pravidelně, tedy minimálně 150 minut /týden, rozděleno na 4 a více dnů v týdnu. To zhruba odpovídá frekvenci saunování 3x častěji za týden.

Pro koho není sauna vhodná?

Z pohledu kardiovaskulárního zdraví se jedná o osoby, kteří mají nekorigovanou hypertenzi (TK >180/120 mm Hg), nemocní s nestabilní ischemickou chorobou srdeční, nemocní s arytmií s vyšší srdeční frekvencí, nemocní s významnou aortální stenózou, nemocní s hypertrofickou obstruktivní kardiomyopatií a pacienti s ortostatickou hypotenzí.