Odpovědi lékaře Jana Pelešky najdete zde |
Mozková mrtvice je definována jako rozvíjející se ohraničené, nebo celkové postižení mozku. Vzniká většinou tím, že se mozková tepna ucpe krevní sraženinou.
O lékaři MUDr. Jan Peleška, Csc. pracoval po skončení studia na 1.LF UK v Praze na II. interní klinice 1.lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V posledních letech pracuje v Centru preventivní kardiologie III. interní kliniky 1.LF a VFN. V popředí jeho zájmu je kardiologie a především arteriální hypertenze, které se věnoval klinicky i výzkumně doma i v zahraničí. Složil dvě atestace v oboru vnitřního lékařství, od Evropské společnosti pro hypertenzi získal certifikát Specialista na hypertenzi a absolvoval kurz EuroMISE centra pro lékařskou informatiku, statistiku a epidemiologii. |
U žen je až o čtvrtinu vyšší riziko, že je cévní mozková příhoda postihne, než u mužů.
Mrtvice přichází náhle a projevuje se hlavně slabostí až ochrnutím, poruchou řeči a vidění. Varovným signálem bývá svěšený koutek, nemocný člověk při úsměvu není schopen dostat koutky úst do stejné výšky.
Pokud se tyto příznaky objeví, je nutné co nejrychleji zavolat záchrannou službu. Právě včasná léčba může zmírnit celkové následky.
Jak mrtvici předcházet
Mozkové příhodě se dá podle odborníků předcházet, nejlepší prevencí je změna životního stylu. Přestaňte kouřit a minimalizujte vystavení se pasivnímu kouření. Omezte také pití alkoholu.
Choďte na pravidelné preventivní prohlídky k lékaři. Je nutné sledovat potenciální vysoký krevní tlak či diabetes. Hlídejte si hladinu cholesterolu, udržujte zdravou hmotnost a sportujte.
Riziko onemocnění zvyšují i některá srdeční onemocnění, hlavně porucha srdečního rytmu a její nejběžnější typ, fibrilace síní. Ta zvyšuje riziko mozkové mrtvice dokonce pětinásobně.
Některé rizikové faktory ovšem ovlivnit nemůžete. Je to například vyšší věk (dvěma třetinám pacientů je více než 65 let) nebo rodinná anamnéza.